FRANCISCO FERRER
Kulturnísv svět rozenchevěn jest mučednickou smrti Frant Ferrera, jednoho ze zakladatelû moderniho školsti. Ferrer narodil se 1859 v Abelle u Barcelony, a stav se inspektorem železničnim vènoval se záhy cinnosti politické, aby ji konečeně zaměnil za úřad profesora. Je přirozeno, že ve Spanělsku, zemi ovládané kutnou, stal se protiklerikálem a v politickěm směru filosofickym anarchistou. Stav se děcicem značného jmění vynaložil toto na vytvoření moderní školy ve Spanělsku. Za pět organisoval 50 škol republikánských a z těch 14 v Barcelonè ; 1700 děti hlavně chudých vrstev unikio tím školám řeholním. Spolu založil moderní nakladatelství a vydával nejlepší knihy přeložené z angličiny, frančiny a nèmčiny. Jméno Ferrerovo stalo se souznačnym se jménem přitele lidu. Kněžstvo a zvláště Jezovité pojali Ferrerovi nesmírné zášti a hnèv ; na kazatelnách žádali hlavu Ferrerovu a volati vládu k zachování cirkve. Po útoku na kráke byl Ferrer 13 měsíců vězněn, načez byv propuštěn navštivil světový kongres Volné Myšlenky v Praze v září r. 1907. Když pak letošního roku vypukly bouře v Barceloně, byl Ferrer, ač před tím dlel v cizině, od Jezovitů, kněži a živlu zpátechických denuncován jako původce jejich, uvězněn, a bez rádného soudu odsouzen k smrti a dne 13. října 1909 zastřelen. Postavou byl Ferrer malý tvář měl inteligentní, otevřenou : vlasy bílé, vous šedý, oko černé, živé. Jeho vůle byla nezlommá, byl ne přitelem neužitecných deklamaci, člověk veskrze praktický. Nebylo možno přiblížiti se k němu a nepocítiti k němu lásku. Jeho smrt jest dílem Jezovitů. Protesty celého pokrokového světa neblyly s to, aby jej vyrvaly z rukou nepřatel. Ferrer je mučedníkem volné školy !
Au verso :
Nákladm "Volné Myšlenky". - Tiskárna Dyk a Ryba Vršovice.
Interpelace poslance Ant. Svěceněho v řísské radý 22. října 1909.
Za 4 hal.